Práce s gitem v telefonu
Větve, slučování s konflikty, historie a vlastní commit — a proč tam push ani rebase nejsou.
Git v telefonu není druhý terminál. Je to pár operací, které potřebujete, když u počítače nejste — podívat se, co Agent zapsal, přepnout větev, sloučit, zapsat commit vlastní rukou. Zbytek zůstává na počítači, kde na to máte nástroje.
Pracovní adresář, který není pod správou verzí, to řekne rovnou. Není to chyba — jen tam není co ukázat.
Větve
Seznam větví s aktivní na prvním místě. U každé je vidět, o kolik commitů je napřed a o kolik pozadu proti hlavní větvi — takže poznáte, která je rozpracovaná a která zapomenutá, bez toho, abyste ji museli otevírat.
Ťuknutím na větev se přepnete. Aplikace se předtím zeptá, protože se přepne pracovní adresář na Serveru a dorovná se zrcadlo Dokumentů — to je změna, kterou nechcete udělat omylem, když Agent zrovna pracuje.
Když je v pracovním adresáři rozdělaná práce, přepnutí neprojde a aplikace vypíše, co přesně tomu brání. Seznam souborů je tam schválně: bez něj byste nevěděli, co uklidit.
Slučování
„Sloučit do aktivní větve“ zadá práci Agentovi, ne gitu. Je to záměr: sloučení si může říct o rozhodnutí, které Server udělat nemůže, a Agent se aspoň umí zeptat.
Prompt přitom nejde do Konverzace, ve které pracujete — šli jste přepnout větev, ne o tom psát. Dostane vlastní konverzaci a vy zůstanete na obrazovce Gitu; že je sloučeno, poznáte podle změněné historie.
Konflikty Agent neřeší sám. Zadání, které mu odchází, mu výslovně říká, aby je vypsal a počkal na pokyn. Tři cesty dál:
- Rozhodnout z telefonu
- V té konverzaci mu napíšete, jak konflikt vyřešit. U dvou tří míst, kde víte, která strana je správná, je to nejrychlejší.
- Nechat to na počítač
- Slučování necháte rozpracované a vyřešíte ho u počítače. Nic se nerozbije — repozitář je v běžném stavu rozpracovaného mergu.
- Zrušit slučování
- Repozitář se vrátí do stavu před sloučením. Co už bylo v řešení konfliktu vyřešeno, se zahodí — proto se aplikace ptá.
Historie a detail commitu
Historie aktivní větve, autor, čas, zpráva. Ťuknutím se otevře detail: seznam změněných souborů a u každého, jestli byl přidán, změněn, odstraněn nebo přejmenován.
U commitu, u kterého proběhly testy, je jejich výsledek přímo v detailu. To je to místo, kde se pozná, jestli Agentova práce něco nerozbila — dřív, než ji pustíte dál.
Commit, který mění tisíce souborů — přeformátování, přejmenovaný adresář — se do telefonu neposílá celý. Aplikace řekne, kolik změn se nevešlo.
Vlastní commit
„Zapsat commit“ je ten commit, který píšete vy, ne Agent. Napíšete zprávu a buď zapíšete všechno rozdělané, nebo zaškrtnete jen některé soubory.
Autora podepisuje git na počítači, ne telefon. Když v konfiguraci není user.name, git commit odmítne a jeho vysvětlení dorazí na telefon — vymyslet vám identitu by bylo horší než chyba.
Vybírat soubory má smysl tehdy, když Agent udělal víc věcí, než jste chtěli. Zapíšete tu část, která je hotová, a ostatní necháte rozdělané.
Typické scénáře
- Zadal jsem práci a jdu spát
- Ráno v historii uvidíte, co Agent zapsal, a v detailu jednotlivých commitů, jak to udělal. Když se to nepovedlo, vrátíte se k tomu u počítače — ale víte to dřív, než se u něj posadíte.
- Chci pracovat na jiné větvi
- Přepnete větev v telefonu. Server přepne pracovní adresář, zrcadlo se dorovná a Agent od dalšího Promptu pracuje tam.
- Práce je hotová a chci ji mít v hlavní větvi
- Přepnete se na hlavní větev a dáte sloučit tu rozpracovanou. Případné konflikty uvidíte vypsané, ne vyřešené za vás.
- Agent udělal změny, ale nezapsal je
- Zapíšete je sami — celé, nebo jen ty soubory, které chcete. Zbytek zůstane rozdělaný.
Co v telefonu není a proč
Není tu push, pull, rebase, vytváření větví ani vracení commitů. Každá z těch operací umí přepsat něco, co se hůř vrací, než jak snadno se v telefonu spouští — a žádná z nich není to, kvůli čemu se člověk během dne koukne do mobilu. Když je potřebujete, požádejte Agenta v Konverzaci; to je vědomé zadání, ne ťuknutí.
Zaseklo se to jinde, než co je tady? Napište na support@coden-app.com.